Klíšťová encefalitida
Toto zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan je způsobeno virem patřícím do čeledi Flaviviridae. Tímto virem se klíště infikuje při sání krve živočichů. K nákaze člověka dochází nejčastěji napadením infikovaného klíštěte, ale jsou známy i případy nákazy požitím tepelně nezpracovaného mléka nebo mléčných výrobků. Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo 4%, ale v závislosti na lokalitě se tento údaj může výrazně lišit. Byly popsány lokality - tzv. přírodní ohniska nákazy, kde může promořenost klíšťat až několikanásobně stoupnout. Mezi tyto lokality patří často vlhká a teplá povodí řek s bujnou vegetací.
Toto onemocnění je rozšířeno i mimo střední Evropu a zasahuje i do severských států. Asijský subtyp viru je rozšířen od Uralu po celém středním pásmu Asie až do Japonska. Tento subtyp viru je mnohem více infekční a i průběh onemocnění je závažnější.
Průběh onemocnění
Okamžikem vstupu viru do lidského organizmu začíná inkubační doba, která trvá zhruba 7 - 14 dní. Onemocnění začíná netypickými chřipkovými příznaky, časté projevy jsou malátnost, bolest svalů a kloubů, pobolívání hlavy, lehká teplota. Tyto potíže trvají několik dní, později ustoupí a člověk se cítí zdráv. Velice často se u zdravých jedinců další příznaky už neobjevují a vytvoří se imunita stejně jako u prodělané choroby. Dochází také ke skryté formě onemocnění, kdy po nákaze nedojde ani k chřipkovým projevům. V ostatních případech se však po několika dnech zdánlivého klidu objeví další klinické příznaky, které jsou již daleko závažnější. Onemocnění se může projevit v několika formách. Nejčastěji napadá virus vyšší centra mozku a mozkové obaly. Typické jsou značné bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, třesy, netečnost, závratě a vysoká horečka.
Vážnější stav však může nastat při napadení spodních center mozku (tzv. bulbocervikální forma). Tato forma onemocnění je život ohrožující, neboť při ní může dojít i k zástavě životně důležitých funkcí, jako je dýchání nebo srdeční rytmus. U další formy choroby (tzv. encefalomyelitické) dochází k postižení pažního pletence, které je většinou spojeno s asymetrickou obrnou horní končetiny. Obrny vznikají v časné rekonvalescentní fázi, tj. do týdne po ústupu horeček. Onemocnění může být provázeno komplikacemi, jako jsou obrny hlavových nervů, porucha sluchu a objevuje se i postencefalitický syndrom, který limituje nemocného řadu týdnů až měsíců v rekonvalescentním období. Vyskytuje se asi u 10 % nemocných a projevuje se poruchami koncentrace, paměti, nespavostí, snížením pracovního výkonu a úzkostí. Úmrtnost na klíšťový zánět mozku je nízká. Na tuto diagnózu dochází k úmrtí 1–3 osob, většinou vysokého věku, ročně na území celé ČR.
Onemocnění tedy probíhá ve dvou fázích:
I. Příznaky se mohou podobat netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. V tomto stadiu dochází k pomnožení viru. U některých jedinců může onemocnění přejít do druhé fáze.
II. Závažná forma onemocnění je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného. Proto je nutný klid na lůžku.
Léčba
Je nutno zdůraznit, že pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika).
V případě pozitivního nálezu infekce v klíštěti doporučujeme omezit stres a fyzickou námahu a podpořit obranyschopnost organizmu dostatečným přijmem vitamínů a dalšími podpůrnými prostředky.
Článek převzat ze serveru kliste.cz.