Jdi na obsah Jdi na menu
 


Léto a rizika infekčních onemocnění

18. 7. 2007
1. Alimentární nákazy
Jedná se o soubor onemocnění, které také někdy označujeme jako onemocnění z potravin.
Alimentární onemocnění rozdělujeme na infekce a otravy. Otravy poté ještě dělíme na toxoinfekce a intoxikace.
Infekce – je nakažlivé onemocnění vyvolané nakažlivým (patogenním) mikroorganismem (baktérií, virem), přenáší je nakažený člověkem nebo zvířete. Infekce je často provázena horečkou. Otrava – je chorobný stav našeho organismu, který je vyvolaný přítomností nějakého jedu v našem těle.
Alimentární infekce jsou vyvolány mikroorganismy, které se potravinou nebo vodou dostávají do trávicího ústrojí člověka, kde se pomnoží a vyvolají onemocnění. Velmi často se mluví o tzv. „nemoci špinavých rukou“, protože se přenáší tzv. fekálně – orální cestou – tj. špinavýma rukama přímo do úst.
Toxoinfekce jsou vyvolány mikroorganismy, které se potravinou nebo vodou dostanou do trávicího ústrojí člověka, kde se sice nemnoží, ale uvolňují v našem střevě jedy tzv. endotoxiny. Tyto endotoxiny potom působí na sliznici střeva a vyvolají onemocnění.
Intoxikace (enterotoxikózy) jsou onemocnění, která si způsobíme tím, že sníme potraviny, ve kterých se pomnožily bakterie, které do jídla uvolnily své jedy tzv. exotoxiny. Těmito jedy se po snězení příslušných potravin otrávíme. Tato onemocnění tedy nejsou přímo přenosná z člověka na člověka.

Toto rozdělení nám pomůže lépe pochopit opatření, pomocí kterých se budeme proti těmto onemocněním chránit.

Mnohé z těchto nemocí v našich podmínkách už sice téměř neznáme, avšak s rozvojem cestování a jeho narůstající oblibou si je můžeme přivézt jako nemilý suvenýr z dovolené.

Infekce (alimentární)

Onemocnění bakteriálního původu:
Břišní tyf – touto nemocí můžeme onemocnět pokud se setkáme s nakaženým člověkem, sníme nakaženou (tzv. kontaminovanou) potravinu nebo vypijeme kontaminovanou vodu. K šíření nemoci přispívá špatný stav studní a vodovodů, do kterých se mohou dostat odpadní vody kanálů či žump. V České republice se toto onemocnění vyskytuje velmi zřídka. Zcela běžně se však toto onemocnění vyskytuje v zemích jako je například Střední východ, Egypt, Asie, ale i Středomoří. V těchto zemích musíme tedy dodržovat patřičná hygienická opatření (viz dále), abychom se onemocnění vyvarovali. Paratyf – tato nemoc je velmi podobná nemoci předchozí, také se spíše než u nás se vyskytuje v cizině (např. na Arabském poloostrově, v Indii, Číně či Vietnamu). Bacilární úplavice - je přímo ukázkovým příklad tzv. nemoci špinavých rukou, patří mezi nejnakažlivější střevní infekce. Vyskytuje se zejména v kolektivech se sníženou úrovní hygieny. Nakazit se jí můžeme od nemocného, či požitím kontaminované potraviny nebo vody. Výskyt tohoto onemocnění v ČR není příliš častý, ale opět si ji můžeme odněkud přivézt.
Akutní průjmová onemocnění bakteriálního původu – původcem je jakákoliv bakterie, která se zcela běžně vyskytuje v našem střevě (lidské střevo je osídleno mikroorganismy, které se podílejí na našem trávení). Jedná se opět o nemoci špinavých rukou, (tzn. že se přenáší tzv. fekálně – orální cestou – tj. špinavýma rukama přímo do úst), nakazit se můžeme i z kontaminovaných potravin či vody.
Cholera – od nejstarších dob se cholera vyskytuje v Indii. V České republice se toto průjmové onemocnění vyskytuje jen velmi zřídka, v poslední době si je však přivezli jednotlivci právě ze svých cest po Indii či Thajsku. Tomuto onemocnění se lze, při pobytu v zemích, kde se endemicky (místně) vyskytuje, vyhnout především dodržováním obecných hygienických zásad. Navíc se doporučuje nejíst pokrmy z mořských živočichů, nejsou-li řádně tepelně upraveny a musíme být opatrní při používání ledu do nápojů, neboť původce této infekce může přetrvávat v ledu až 6 týdnů, pokud byl vyroben z vody, která byla kontaminována.

Onemocnění virového původu:
Hepatitida (žloutenka) typu A – přenáší se fekálně-orální cestou, zdravý člověk se nejčastěji nakazí špinavýma rukama, nebo kontaminovanou vodou a potravinami. Během nemoci, která trvá 2 až 4 týdny, trpíme nechutenstvím, zvracíme, jsme unavení, bolí nás klouby a svaly, později se nám zabarví oční bělmo dožluta a máme tmavou moč.

Toxoinfekce
Salmonelózy – příznaky tohoto velmi rozšířeného onemocnění jsou nevolnost, zvracení, bolesti břicha, horečka, a průjmy. Salmonely se vyskytují ve střevním traktu zvířat. Jejich velkým rezervoárem (zdrojem) je drůbež (maso, vejce). Riziko onemocnění je tedy velmi vysoké pokud jíme nedostatečně tepelně zpracovanou drůbež, nakazit se však můžeme i masem vepřovým a vejci. Salmonela se varem ničí, důkladné tepelné zpracování je tedy dostatečnou ochranou. Velký pozor bychom měli dát na tzv. druhotnou kontaminaci. To znamená že již tepelně opracované maso by nemělo přijít do styku s masem syrovým například dobře propečené kuře bychom neměli porcovat na tom samém prkénku na jakém jsem jej zpracovávali za syrova. Maso tímto totiž zpětně kontaminujeme a nakazíme sebe a většinou i své blízké. Druhotná kontaminace salmonelou je daleko častější než nakažení se přímo nedokonalou přípravou stravy!!! Kampylobakteriózy – velmi časté onemocnění velmi podobné salmonele. Příznaky jsou zvracení, bolesti břicha a průjmy. Velkým rezervoárem kampylobakterů je drůbež. Nejčastěji vzniká opět druhotnou kontaminací, takže pro něj platí ta samá pravidla jako je tomu v případě salmonelóz.
K tomu, aby se člověk nakazil a onemocněl, musí dostat tzv. "infekční dávku", t.j. určité množství mikrobů. Například v případě salmonel se toto množství odhaduje na desetitisíce bakterií. Tempo množení salmonel je značně rychlé - např. v letních teplotách se předpokládá, že z jedné salmonely se za 20 minut vytvoří dvě. To znamená, že při tomto tempu z jedné salmonely, za uvedených letních podmínek, vznikne za 8 hodin 17 milionů salmonel a za 12 hodin dokonce 70 miliard salmonel. Při nízkých teplotách se však bakterie nemnoží a při vysokých se ničí. Uvádí se, že ke zničení například právě salmonel postačí teplota 70 °C. Teplota, ale musí proniknout celou potravinu!

Intoxikace
Stafylokoková enterotoxikóza – původcem tohoto onemocnění - otravy jsou toxiny produkované tak zvaným zlatým stafylokokem. Tato bakterie se vyskytuje zcela běžně v našem okolí a asi 30% až 40% lidí jsou jeho nosiči. Onemocnění má velmi nepříjemný průběh trpíme velmi silným zvracení, křečemi v břiše, bolestí hlavy a průjmem, teplota nebývá. Onemocnění i přes velmi nepříjemný průběh trvá většinou jen jeden den (24 hodin). Hlavním zdrojem nákazy jsou jídla, která byla připravena nakaženým člověkem – nosičem, obzvláště pokud byla po jejich přípravě (například uvaření) nevhodně skladována.

Mnoho otrav z jídla způsobují i další bakterie (jako je například Bacillus cereus), které produkují toxiny. Otrava vzniká po konzumaci hotových jídel, která nebyla snědena ihned po jejich uvaření a dále nebyla vhodně skladována (například měla být uložena do ledničky a přitom zůstala skladována při pokojové teplotě – bakterie se tedy v jídle mohly pomnožit a vytvořit toxiny).

Jaká je prevence alimentárních nákaz?
• v letním období bychom měli dávat přednost jídlům, která jsou tepelně upravována, a to za použití dostatečně vysoké teploty a měli bychom je konzumovat ihned po uvaření,
• pokud konzumujeme jídla, která se již dále tepelně nezpracovávají a která snadno podléhají zkáze (např. měkké salámy, paštiky, tlačenky, majonézové saláty, různé cukrářské výrobky) měli bychom je sníst ihned po přípravě nebo po koupení nebo je do doby konzumace uskladnit v ledničce,
Vzhledem k tomu, že všechny nákazy z této skupiny se vylučují stolicí nemocného člověka (případně nosiče nemoci) nebo zvířete a šíří se i rukama, vodou a potravinami, platí pro prevenci i tyto následující důležité zásady:
• po každém použití WC si vždy důkladně umýt ruce, stejně tak jako před jídlem nebo před přípravou jídla,
• nepožívat vodu z neznámých zdrojů (to se týká i vody v potůčcích, např. v horách),
• zeleninu a ovoce, které neloupeme, před jídlem důkladně omýt.

Opatření cestovní medicíny
S mnoha z uvedených onemocnění se setkáme spíše na dalekých cestách po zemích se špatnou úrovní hygieny. V České republice je jejich výskyt mnohem menší či výjimečný. Cestujeme-li do některé z exotických zemí, mě-li bychom si zjistit jaká onemocnění se zde vyskytují a jak se proti nim chránit (očkování, hygienická pravidla).
Všechny tyto informace získáme na zdravotních ústavech, které se nachází v každém krajském městě, jejichž pobočky však zpravidla bývají i v ostatních větších městech jednotlivých krajů. Dalším zdrojem informací jsou i oddělení cestovní medicíny.

K základním hygienickým pravidlům, která je třeba dodržovat během cest patří tato:
• Pít vodu a nápoje jen z originálních obalů (plastikové láhve, plechovky).
• Tuto vodu používejte i k čištění zubů.
• Nepijte nápoje k jejichž zchlazení jsou použity kostky ledu vhozené dovnitř.
• Nápoj si raději ochlaďte vložením do nádoby s ledem, pozor však na znečištění hrdla láhve či místa nádoby, ze které budete pít tak, aby se nedotýkalo úst.
• V místech, kde si s hygienou moc velké starosti nedělají raději nejezte mořské produkty, různé saláty, oloupané ovoce a tepelně neupravenou potravu.
• Zapamatujte si: vše by mělo být uvařeno, propečeno nebo by to mělo jít oloupat!

2. Zoonózy

Další skupinou nákaz, kterými se můžeme nakazit především v létě, jsou nákazy přenášené zvířaty a které lze přenést na člověka.
Mezi tato onemocnění patří především vzteklina, klíšťový zánět mozku, lymeská borrelióza a leptospirózy. Každé z těchto nemocí se lze účinně bránit.

Vzteklina se může přenést na člověka slinami nemocného zvířete, pokud se dostanou do krve člověka, tedy při pokousáni nebo případně poškrábání tímto zvířetem. Závažnost vztekliny spočívá v tom, že se jedná o infekční onemocnění, které je ve 100 % smrtelné.
Vzteklina se sice od roku 2002 v ČR nevyskytuje, ale její výskyt je dosud běžný v Jihovýchodní Asii, Africe a Americe. Aby nedošlo k přenosu je třeba zabránit případnému poranění to je vyhýbat se hraní si s neznámými zvířaty, zejména pokud se chovají jinak, než je pro ně přirozené. Dojde-li však přesto k poranění, pak je třeba ránu co nejdříve a důkladně vymýt mýdlovým roztokem nebo alespoň vodou. Snažit se zjistit majitele zvířete, aby bylo možno zvíře nechat vyšetřit veterinářem; jedná-li se o zvíře neznámé, které uniklo, pak je nutné co nejdříve zahájit očkování, které jako jediné může zabránit vzniku onemocnění (je-li ovšem podáno včas). Vždy je nezbytné vyhledat okamžitou pomoc lékaře!

Nákaza klíšťovým zánětem mozku a lymskou boreliózou mají společnou cestu přenosu – přenáší se na člověka klíštětem. V případě klíšťového zánětu mozku jde o nákazu tzv. endemickou, tzn. že nakažená klíšťata se vyskytují jen v některých oblastech.
V případě druhém klíšťata, která přenášejí borelie, se mohou vyskytovat kdekoliv. Riziko vzniku nákazy roste přímo úměrně s dobou sání klíštěte na člověku.
Hlavním opatřením, směřujícím k ochraně před těmito nákazami, je nosit vhodný oděv zakrývající valnou část těla a zamezit přisátí klíštěte použitím vhodného repelentního (odpuzujícího) přípravku, jaký lze běžně koupit v drogeriích.
Po návratu domů je namístě prohlídka těla a případně přisáté klíště odstranit a místo přisátí vydezinfikovat. Účinnou prevencí klíšťové encefalitidy je očkování.

Leptospirózy jsou horečnatá onemocnění, přenášená především hlodavci, kteří původce této nákazy, leptospiry, vylučují stolicí nebo močí.
Člověk se pak může nakazit, pokud přijde do styku s věcmi, kontaminovanými výkaly hlodavců. Nakazit se tak můžeme například vodou při koupání, při pití vody z nezajištěných zdrojů, ale také i infekčním aerosolem, například při spaní ve stohu, kde mohou být těla uhynulých nakažených hlodavců apod.

3. Ostatní

Sexuálně přenosné choroby - sem patří HIV/AIDS a klasické pohlavní nemoci.
Nejúčinnějším způsobem ochrany je dodržování zásad již mnohokrát vzpomínaného "bezpečnějšího sexu" (nezapomínat na kondom!), což platí jak u nás, tak při pobytu v cizině.

Tetanus – díky očkování je jeho výskyt v České velice řídký a vzácný, nicméně původce tetanu, bakterie Clostridium tetani, se v půdě stále samozřejmě vyskytuje. V letním období, kdy mohou být četnější zranění, je proto třeba i na tuto nákazu myslet. V případě, že se zraní nedostatečně očkovaný člověk, je při při ošetření nutno toto očkování doplnit. Je proto třeba si zkontrolovat termín posledního očkování proti tetanu a případně se nechat přeočkovat. Přeočkování se běžně provádí v intervalu 10 – 15 let. Termín posledního přeočkování doporučujeme zkontrolovat i před cestou do zahraničí.


Blíže o očkování a doporučeních před cestou do zahraničí na webových stránkách Centra cestovní medicíny (http://www.medpharm.cz/ccm/index.html)
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář